Pomník Jana Husa / Jan Hus Monument ×

 

Pomník Jana Husa na Staroměstském náměstí v Praze

Milujte se, pravdy každému přejte (Pomník Jana Husa)

Rozsáhlý pomník Jana Husa, od roku 1915 stojící uprostřed Staroměstského náměstí, je jedním z nejvýznamnějších secesně symbolistních děl českého monumentálního sochařství. S nápadem postavit na jednom z nejvýznamnějších míst Prahy pomník národnímu mučedníku přišel v roce 1900 Vojta Náprstek, který se stal i předsedou přípravného výboru. Na pomníku byla vyhlášena veřejná sbírka a soutěž, kterou se svým návrhem vyhrál sochař L. Šaloun. Ten budoval pomník od roku 1903 ve spolupráci s architektem A. Pfeifferem, kovolitecké práce provedla firma Srpek z Brandýsa nad Labem. V době vzniku byl pomník protipólem nedaleko stojícího a v roce 1918 strženého barokního Mariánského sloupu, proto jej tvůrce koncipoval „do placky“, aby opticky doplňoval vertikálu sloupu. Pomník, dnes již na náměstí „zabydlený“ a přijímaný skoro samozřejmě, ve své době vzbudil značné vášně motivované umělecky, ideově i politicky. Dílo bylo neoficiálně odhaleno v roce 1915 u příležitosti 500. výročí Husova upálení, k oficiálnímu aktu nikdy nedošlo pro odpor katolické církve a malé nadšení rakousko-uherských úřadů, které slavnost zakázaly (Pražané alespoň spontánně pokryli pomník květy).

Pomník má mohutný žulový podstavec, dominantní je postava Jana Husa, který stojí na dohořívající hranici. Za mučedníkovou postavou vpravo je šest figur husitských bojovníků, vlevo je skupina pokořených lidí, pobělohorských exulantů odcházejících do exilu. Na zadní straně pomníku je skupinka rodiny znázorňující národní obrození. Na čelní straně podstavce je vytesán nápis Milujte se, pravdy každému přejte (citát z Husova díla), vlevo Živ buď, národe posvěcený v Bohu, neumírej (citát z díla J. A. Komenského), vpravo Věřím, že po přejití bouří hněvu vláda věcí Tvých k Tobě se zase navrátí, ó lide český (opět citát z Komenského), vzadu Kdož jsú boží bojovníci a zákona jeho (začátek textu husitského chorálu). Nápisy na pomník přibyly až po vzniku samostatného Československa, v roce 1926 byly doplněny mísy pro ohně a ozdobné zábradlí.

Zrod záměru postavit Mistru Janu Husovi pomník se váže k debatě na jednání českého zemského sněmu v roce 1889 ohledně umístění tabulky s Husovým jménem na budovu Národního muzea. Záhy poté vznikl Spolek pro zbudování pomníku Mistra Jana Husa. Rozhořčené tiskové polemiky a bojovné diskuse se vedly zejména o tom, má-li Husův pomník stát na Staroměstském náměstí vedle sloupu s mariánskou sochou, nebude-li představovat kámen úrazu pro katolíky, je-li Hus v první řadě českým vlastencem nebo náboženským reformátorem. Oslavy Husa jako národní integrační postavy měly vyvrcholit ve velkolepé celonárodní manifestaci u příležitosti odhalení pomníku. Dne 6. července 1915 se však plánovaná velká česká slavnost nekonala: vypukla světová válka, a tak mohla proběhnout jen malá česká slavnost za zavřenými dveřmi. Ani po vzniku Československé republiky se Husův pomník nestal výrazným místem české historické paměti, ačkoliv po stržení mariánského sloupu 3. listopadu 1918 na Staroměstském náměstí osaměl.

Dokumenty PDF


Historie pomniku husa